22 odstínů bílé

Většina si určitě vzpomene na písničku ze Včelích medvídků: "Bílá, bílá, bílá, bílá, komu by se nelíbila. Bílá vrána, bílá noc, bílé není nikdy moc.", která se náramně hodí k dnešnímu článku o bílé pastelce. Doufám, že nebudu z úplného blázna, když se provalí, kolik bílých pastelek mám... a to jsem šla ještě některé v rámci srovnání dokoupit.

A na co vlastně taková bílá pastelka je? 

Nejběžnější využití bílé pastelky je pro dokreslení "odlesků" a to při kreslení pastelkou, ale i u tužky (bílé místo v oku, odlesky na kapotě aut, oknech domů nebo na kapce rosy....). člověk většinou musí být opatrný a nechat si bílé místo a nebo sehnat opravdu krycí bílou (což občas pastelka nedokáže a je čas na gelovku nebo třeba kvašovou bělobu). Další možností je inverzní kreslení bílou pastelkou na tmavý podklad. Přiznám se, že tyhle obrázky mě fascinují, pár pokusů mám za sebou a zatím to nevzdávám. Postup je úplně opačný než u kreslení tužkou, kdy se stínováním ztmavují místa, bílou pastelkou člověk přidává "světlo". Třetí možnost je použít bílou pro míchání a zesvětlování barev, tzn. jako "blender" neboli míchací tužka. Tím, že obsahuje bílou barvu sice na rozdíl od bezbarvé míchací tužky zesvětlí, ale někdy to není na škodu. A podle toho, co jsem se dočetla, tak Marie Brožová míchá právě bílou pastelkou.

Co se dá na bílých pastelkách testovat?

Bílá není vždy bílá. Dala by se určitě napsat i kniha 50 odstínů bílé - no já jich mám tedy momentálně 22 :) . Mezi pastelkami najdete jak úplně zářivou studenou bílou, tak teplou tlumenou... a samozřejmě že některé pastelky nejsou až tak krycí, takže na černém papíře bílé nikdy nedosáhnete. Takže  jsem si připravila černý papír, na kterém bude patrný "odstín" bílé a krytí. 

Mým jasným favoritem na černém papíře jsou Derwent Drawing a Coloursoft, Prismacolor Premier, Caran d'Ache Luminance... Jako velký propadák mi přijde Koh-I-Noor, kde není patrný rozdíl mezi řadou pro děti a uměleckou.

V barvách EU - test pastelek Procolour

Asi poprvé mám nějakou novinku takhle rychle. Ale když má člověk obchod přes silnici, tak co by se člověk nešel zeptat. Velký humbuk kolem pastelek Derwent Procolour a ve výsledku to až taková bomba není. Myslím, že by jim dost pomohlo, kdyby to nebyl takový humbuk. Naštěstí mi všechny ty povídačky přišly natolik nereálné, že jsem od pastelek žádný zázrak nečekala a rozhodla se jen pro kusovky. Chtěla jsem barvy, které nejsou ve 24 kusové sady, ale bohužel ještě není žádný vzorník (ani na webu, ani fyzicky u dovozce), nějaká čísla jsem odhadli... ale tím, že jsem přišla vážně brzy a zásilka ještě není vybalená, vypadalo to s kusovými pastelkami na dlouho, rozhodla jsem se, že zkusím jen dvě z 12-ti kusové sady, které jsem si mohla vybrat z čerstvě vybalených - sáhla jsem po modré a žluté (které společně snad dají zelenou), teď večer jsem prohledala svoje zásoby sad a hlavně kusovek a vybrala modro-žluté k porovnání. Z testu mi vypadla Cretacolor Karmina u které barvy EU prostě nemám, Artist a Coloursoft od Derwentu také v těchto barvách nevlastním, takže jsem opravdu porovnala jen s konkurencí. Pastelky školního typu jsem z testu vyloučila.

Zkusila jsem si udělat jednobarevný čtverec s gradací cca od 1 do 5-ti vrstev pastelky. Poté jeden obdélník na prolnutí pastelek. Na pastelky jsem se snažila tlačit podobně, aby výsledek odpovídal.

Protože preferuji měkké pastelky a tvrdé většinou ani nekoupím, tak nejtvrdší mám Derwent Studio a hned v závěsu by asi byly ty Procolour spolu s Polycolorkami od KIN. Následně asi Lyra Rembrandr a poté Polychromosky. Procolour jsou opravdu střední tvrdosti, že i milovník měkkých pastelek si řekne, že to docela jde. Opravdu špička drží a při srovnání třeba s Prismacolor, kde špička mizí před očima, asi nebudou tak ubývat, ale zas s nimi nejde úplně to, co s měkkou pastelkou a je třeba následné mísení pomocí blenderu (já si připravila Caran d'Ache Full Blender).

Nejprve jsem zkusila pastelky vygumovat a to gumou v tužce od Koh-I-Nooru. Myslím, že výsledky jsou srovnatelné. Pak jsem se pustila do rozmazání blenderu. U hodně měkkých pastelek se bervy prolínají už při kreslení, u tvrdších je třeba vzít větší kalibr a to blender.

Protože mi opravdu tvrdostí připomínají Polycolorky, udělala jsem ještě srovnání jen těch dvou. Nejprve jsem na papír vodorovně udělala jednu, dvě a tři vrstvy žluté, poté jsem z dola nahoru dělala tři, dvě a jednu vrstvu modré a zkusila je na polovině smíchat blenderem a Derwent byly výraznější. Zkusila jsem ještě zdvojnásobit vrstvy a Koh-I-Noor srovnal.

Přemýšlela jsem, jestli je v Polycolorkách méně pigmentu, nebo byl rozdíl díky jiným odstínům a nakonec jsem udělala ještě jednoduchý test, kolik vrstev dáš... a tam bych řekla, že vede Derwent. Poslední dvě vrstvení u Polycolorek už mi přišlo, že se barva jen stírá a nikoliv intenzivní. Na fotce je také vidět, že špička obou pastelek mizí dost podobně.

Koupit nebo nekoupit? Pro mě celkem jednoduchá odpověď. Zatím bez nich vydržím, ale v kategorii "až nebudu vědět co s penězma" přeskočili Coloursoft, které mám jen černou, bílou a skin tones a k dokoupení dalších se nějak nemohu dokopat, protože podobné pastelky už prostě mám. Asi bych je zařadila před pastelky Prismacolor Premier, které mizí úplně neuvěřitelně a hlavně před Bruynzeel Sakura Design Colour, ze kterých jsem taková rozpačitá, ale určitě nepředjíždějí Polychromos od Faber Castell, nebo Caran d'Ache (ani Pablo ani Luminance), ale vzhledem k cenovému rozdílu je pochopitelné, že kvalita je trochu jinde. Takže za mě je kolem pastelek příliš velké haló, díky čemuž by jeden mohl být zklamaný, že za méně než poloviční cenu nemá doma pastelky na úrovni Pablo, ale pokud vezmu poměr cena/výkon, tak nejsou špatné, radost udělají.... jen pro mne je zatím zbytečné kupovat další sadu.

Tónované akvarelové grafitové tužky Derwent Graphitint

Před nějakou dobou sem objevila akvarelové grafitové tužky a když sem se je snažila koupit, nabízel mi pán z pebea i tónované grafitové tužky od Derwentu. Do celé sady se mi investovat nechtělo, kusové v té době neměl, takže jsem odešla jen s obyč. akvarelovým grafitem.

Jenže jak už to tak chodí, tak pa pár youtube videch jsem o nich přemýšlela stále víc a doufala, že se objeví kusovky... až sem si objednala největší, 24 kusovou, sadu Derwent  Grphitint.

Podle výrobce lze tyto tužky používat jak za sucha, tak rozmýt vodou, ale přiznám se, že nerozmyté mají dost omezenou barevnou škálu. I po rozmytí mi nějaké barvy chybí, protože zřejmě není možné udělat třeba žlutou. Jinak se s nimi dá pracovat jako s běžnou tužkou. Za sucha je lze krásně vygumovat, po rozmytí je třeba vyvinout trochu větší úsilí (asi by to chtělo tu Derwent elektrickou gumu), ale také to jde. Barvu lze ovšem i vymýt - přidávat štětcem vodu a odsávat obarvenou do ubrousku - a to dokonce i po zaschnutí. Pro práci je bezpodmínečně nutné mít vzorník, alespoň ze začátku, protože nelze odhadnout, jaký odstín po rozmytí vznikne. Při pravidelném používaní si to člověk asi zažije, ale ze začátku bude vzorník určitě nezbytnost.

Samotné tužky jsou bezva. Opravdu jsem s nimi pracovala jako s tužkou a nakonec rozmyla vodou. Abych je ozkoušela přenesla jsem si jeden malý obrázek tuším z deviantartu a ten vlastně jen vybarvila a rozmyla. Díky tomu, že to byl první obrázek, tak jsem ty barvy neodhadla a výsledek je moc tmavý a pak už se mi s tím vlastně ani nechtělo nic dělat. Následně jsem si pohrála na vzorníčku a už vím, že méně je někdy více a vždycky se dá později přidat, takže mám i poučení pro příště.

Stejně jako u Derwent Drawing i u Grahititnt je člověk dost limitovaný omezenou barevnou škálou, ale určitě jde vymyslet témata, kam se tyto barvy budou hodit a nebo prostě udělat jen jednobarevný obrázek. Líbí se mi, že je to něco nového, co jsem u jiných výrobců neviděla. Netuším, kde je v tužce schovaný ten grafit, ale výsledky se mi líbí, takže si Graphititn budu doufám dlouho užívat.

Hups...

Chtěla jsem vyfotit, jaké že pastelky doma mám a ono se mi to nevešlo do záběru, takže jsem musela udělat 4. Trošičku se překrývají, tak toho zas tak hodně není, ale zabralo to celý náš jídelní stůl.
A když jde od tuhého, většinou sahám po 24 kusových sadách.

Mámí, já bych chtěl taky tu látkovou mapu...

Jak postupně děti odrůstají z oblečení, z triček stříhám obrázky a sešívám k sobě a doufám, že jednoho krásného dne budeme mít patchworkovou vzpomínkovou deku. Ale to musí chlapci ještě poporůst.
Každopádně při prvním vystříhávání čtverců mladší syn zabavil obrázek z nějakého dovolenkového trika s mapou ostrova (z naší dovolené néééé, to mi většinu dědíme) a od té doby jí skoro všude vleče a chlubí se, že má mapu. A před pár dny přišel starší, jestli by taky nemohl mít takovou mapu. Slíbila jsem mu, že až uvidíme v sekáči triko s mapou, můžeme mu jí vystřihnout. A protože jsem při mezivánočním úklidu našla nepoužitý hedvábný kapesníček, rozhodla jsem se vyzkoušet Derwent Inktense na hedvábí.
Večer jsem projela pinterest a načerpala nějaké nápady - většinou ostrůvku Neverland od Petra Pana. Pak si udělala náčtrtek tužkou do bloku a druhý den jsem se to pokusila přenést na papír. A protože to měla být jen podkladová malba, použila jsem nějakou letitou čtvrtku, co jsem našla zapadlou v knihovně a doufala, že to nějak dopadne, protože každé gumování bylo na čtvrtce znát. Noo, nakonec to nebylo tak děsné.

Na obrys jsme použila PIGMA MICRON a vybarvovala jsem pastelkami Inktense, které jsem průběžně rozmývala a detaily dokreslila jen navlhčenou špičkou. Na stromy jsem si umíchala hustou zelenou s ořezaných kousků a zkusila okoukané kreslení plochým štětcem, na moře jsem si namíchala zase takovou řidší a různě si domýchávala světlou a tmavou podle hloubky moře.
A pak už následovalo malování na hedvábí. Nemám rám. Už nikdy nebudu malovat na hedvábí bez rámu. Na máčení a míchání jsem používala vodu smíchanou se Setacolor Lighting Medium od Pebea. Viděla jsem nějaká videa s tím, že jakési médium k inktense používají a v pebeo mi doporučili vyzkoušet toto, tak to zkouším.

Hedvábí jsem si napla jen gumou na plastové krabičce, ostrov se kreslil docela dobře, i když na papíře šlo něco lépe, něco lépe zas tím tekutým postupem na látce.... Ovšem když sem si to sundala, abych mohla dodělat moře, připláclo se mi to mokré na to suché a (ne)pěkně se mi to obtisklo :(. Měla jsem chuť to hodit do koše. Nakonec jsem setřela ubrouskem co šlo, co nešlo s tím jsem se smířila, dodělala moře a nechala uschnout. Na tu bídu to není až taková tragédie, tak jsem zvědavá, co na to mladý pán zítra řekne :).

12doRoka: Portrét podle fotky (I/2/12 - prosinec 2016)

Tentokrát jsem zkusila opět portrét podle fotky. Opět si osoba není podobná a držím se toho, že mi oči k sobě nepasují :)
200g papír velikosti A5 z akvarelového bloku Afrodita, grafitové akvarelové tužky - Faber Castell HB, Derwent 4B a Koh-I-Noor Progresso akvarelové, Pebeo Drawing gum Koh-I-Noor guma v tužce -  tentokrát opravdu rozmyté vodou.

Načrtávala jsem Faber Castel HB - přijde mi tvrdší než HB od Derwentu, neztrácí tak rychle špičku a na přenesení a gumování mi přijde super. Velké plochy jsem dělala progresem, pozadí jen štětcem s grafitovou vodou  (rozmíchala jsem si na vedlejším papírem a všechny detaily, vlasy a tak Derwent 4B (přijde mi stejná jako Cretacolor, ale šahám po ní první).

Měla jsem hrůzu, že to rozmazývání všechno zhorší, ale nakonec se ukázalo, že je to super a tužka jde i po rozmytí gumovat. 

Dokonalé balení pastelek aneb Proč to nikoho nenapadlo?

Když jsem si asi před dvěma lety chtěla koupit svoje první dospělácké pastelky, pátrala jsem nejen jakou značku koupit, ale i jakou velikost sady pastelek. Na kurzu jsem viděla krásné obrázky nakreslené jen žlutou, červenou a modrou, ale nějaký důvod k prodeji 120 kusových sad asi je, ne?

Nakonec jsem začala zvolna a koupila si 12-ti kusovou sadu silných Triocolor a 3 kusovky Polycolor. Pak na aukru koupila nějaké staré, ještě kulaté, Polycolorky a pátrala dál. No, nakonec se mi to ošklivě zvrtlo, že.

Snažila jsem se opatřit nějaké pastelky po kusech, ale běžně je dostupný jen Koh-I-Noor. Nakonec jsem koupila 12-ti kusovou sadu Faber-Castell Polychromos v nějaké výhodné akci a ty teď postupně dokupuji. Stejně tak jsem si koupila Derwent Coloursoft SkinTones a myslím, že je do budoucna také rozšířím. Mám Prislacolor 24 kusů, které bohužel rozšířit dál nemůžu, protože kusovky se v Čechách sehnat nedají (zatím?), Lyra Rembrandt, Cretacolor, Caran d´Ache Luminance a Pablo a Derwent Artist mám zatím jen v kusovkách. Chybí mi možnost vyzkoušet si Brunyzeel Design nebo Talens VanGogh a řeším, jak velkou sadu si koupit, protože když je budu chtít rozšířit, tak kusově mám smůlu a přitom by to bylo tak jednoduché, takže mě zajímá, proč se neprodávají rozšiřující sady? To by vyřešilo problém i bez kusovek i problém se skladování.

A jaká je moje vize?

Vezměme si našeho lokálního výrobce Koh-I-Noor. Momentálně nabízí sady 12,24,36,48 a 72 kusů pastelek Polycolor, potom dvě 24 kusové tématické sady (Portrét a Krajina) a dvě monochromatické sady po 12 kusech (Hnědá a Šedá).
Řekněme si, že zajímavá začátečnická sada je nejspíš 24 kusů - není to že tak moc pastelek, ale už se člověk dostane i k nějaké růžové, fialové, modrozelené... Takže 24 bude základní sada, na kterou by navazovali celkem dvě rozšiřující sady.
Zakoupením základní sady a první rozšiřující sady získáte stejné pastelky jako ve 48. Dokoupením druhé rozšiřující sady se dostanete na sadu 72. Stejně tak druhou rozšiřující sadou by se dala rozšířit dvoupatrová krabička s 48 kusy.
24 kusové sady mají krabičku rozumných rozměrů, které se při kreslení dobře vejdou na stůl. Pět těchto krabiček určitě může být uskladněno na sobě (počítám základní 24 kusovou, dvě rozšiřující a tématické krajina a portrét). Trochu mi tam nesedí ty dvě 12 kusové monochromatické sady, ale třeba by se dala koupit i krabička zvlášť :)

Vůbec netuším, proč to doteď nikdo nedělá. Opravdu je to tak zcestný plán? Jsem jediná, kdo má Hamletovské dilema Koupit či nekoupit? A není to jen otázka prvního zkoušení, ale i financí. Lépe se utratí tři měsíce za sebou 350 než jednorázová tisícovka. Tedy alespoň u nás se ty tři stovky tak nějak rozpustí v rozpočtu, ale vyšší částka je vždycky znát.

Budu doufat, že to jednou někoho napadne...

Portrét pastelkou - Praděda

Pořád jsem chtěla zkusit portrét pastelkou a v sobotu jsem se rozhodla že nastal ten správný čas. No, maximálně se to nepovede. A abych si to udělala zajímavé, barevný portrét jsem dělala podle černobílé fotky osoby, kterou jsem živě nikdy neviděla. Mezi jeho smrtí a mým narozením je asi 40 let.

Původně jsem si myslela, že budu kreslit pastely v tužce, ale nakonec jsem to přehodnotila. Ovšem už jsem měla vyndaný tmavě hnědý kreslící karton a vážně se mi chtělo zkusit Derwent Drawing, což se nakonec neukázalo jako dobrá volba. Papír je trochu hrubý a na papíru zůstávala "bílá" místa. Nepropadla jsem panice a rozhodla jsem se to rozmýt minerálním lihem, se kterým jsem zatím zkusila rozmýt jen pár čáranců na papíře a taky to s ním neumím, takže mám na obrázku šmouhy.

Co se mi osvědčilo:
- na tmavém papíru si předkreslit obrázek bílým soft pastelem v tužce - jde bez problémů bezezbytku gumovat tvárlivou gumou
- podkládat si ruku papírem, abych si ten náčrtek nemazala

Na co si dát příště pozor:
- otestovat jak se snese papír a pastelka (předejdu bílým místům)
- i minerální líh chce malé krouživé pohyby a né zběsilé čárání, jinak zanechá šmouhy
- oči - doufám, že jednou zvládnu nakreslit dvě oči, které se k sobě hodí :(