Československé Polycolorky

Asi před rokem jsem na jednom polském blogu objevila staré československé polycolorky na jehož základě jsem si koupila první, a později i druhou, 12-ti kusovou sadu Polycolorek Toison d'Or řady 3800 (jednu v plechu, druhou v papíru). Následovali nějaké nové kusovky, pak sada portrét a nakonec mám celkem solidní sbírku.

Koncem roku 2016 jsme objevila Koh-I-Noor retroedici pastelek Polycolor obdivovala jsem to krabičkové balení. Jenže cena vyšší než v plechu rozhodla, že do sady nepůjdu a dokoupila jsem nějaké kusovky. Minulý týden jsem v internetovém bazaru objevila právě ty staré krabičkové Polycolorky, den jsem přemýšlela a nakonec jsem je koupila. A dnes dorazily.

Nakonec to nejsou Toison d'Or, ale opravdu jen Koh-I-Noor, nejedná se o řadu 3800 ale 1600... přesto se chovají podobně a to balení je prostě úžasné.

A já mám třetí druh Polycolorek, oboje staré jsou kulaté (ta Polka měla šestihranné) a nové šestihranné se zlatým koncem.

Bohužel v krabici dvě pastelky chyběly a byl nahrazeny nějakou školní pastelkou, takže nemám černou (tu jsem dodala z 12-ti kusové sady) a jednu červenou, bez které to myslím zvládnu.

Pastelky dorazily v nálezovém stavu, takže neořezané a na některých byl vidět ten šedý povlak, který může vznikat na starších obrázcích.

Pastelky jsem poctivě ořezala a i po přepravě Českou poštou se mi při ořezávání zlomili celkem tři z těch 58 a na podruhé mají krásnou špičku.

A ačkoliv je to několik desítek let starý kousek, dřevu pastelek to nijak neuškodilo a ořezávaly se opravdu krásně - i ty hoblinky jsou úplně úžasně dlouhé, nelámavé.

Jsem nadšená a doufám, že nově vyráběné pastelky budou mít také takovou životnost, jako tyto.

Rorschachův test

Další téma na kreslení z fler klubu Kreslíme. I když specifikace trochu jiná - rozlij kafe a dokresli co vidíš. Kafe se u nás nevaří. Navíc Rorschachův test  je na symetrických inkoustových skvrnách, takže jsem se vrhla na inkoust.

Na první pokus jsem namočila akvarelový papír, štětcem s inkoustem udělala flek a překlopila. Bohužel inkoustu jsem dala moc, takže flek je téměř přes celou plochu papíru (navíc to čištění stolu ...).  A samozřejmě tím, že jsme si přeorganizovala stůl, jsem nenašla lepící pásku na výkresy, takže se mi to při schnutí zkroutilo.

Původně jsem viděla jen veliký strom ale pak se z toho vyklubala kudrnatá holčička za fontánkou...

A objevil se další problém - neumím psát perem s násadkou a hrozně mi kaňkuje. A to jsem si plánovala nákup inkoustů Colorex, což zatím odložím a nejdřív budu trénovat obyč tuší a inkoustem, co doma mám.

Druhý pokus mám zatím jen nachystaný. Použila jsem menší množství inkoustu.

Po předchozí zkušenosti jsem použila pod papír noviny a poté překlopila.

Obrázek ještě mokrý. Moje vize byla ho otočit, nakreslit okřídlenou vílu na paloučku mezi stromy.

Po zaschnutí mi to stále víc připomíná zadek :) Takže si ještě nechám čas na přemýšlení.

Černobílé kreslení

Abych se motivovala ke kreslení, přihlásila jsem se do klubu Kreslíme na fleru. Teď probíhalo hlasování na nová kreslící témata a vítězem bylo černobílé kreslení (pro které jsme mimochodem také hlasovala). Už při hlasování jsem byla rozhodnutá, že obrázek bude bílou pastelkou na černém papíru, takže jsem udělala první experimenty.... Teď přemýšlím, jestli nemám kreslit tuší/linerem na bílá papír... No, ještě to promyslím. Ale každopádně kreslení na černý papír  mě hrozně nadchlo. Když jsem viděla videa a obrázky, hrozně se mi to líbilo, jen sem se to bála zkusit, takže jsem ráda, že jsem se hecla k prvním experimentům.
Kreslím do černého A6 zápisníčku z aliexpressu, na první kresbičky jsem použila bílou pastelku Derwent Coloursoft. A na závěr jsem ještě udělala takový testík pastelek, které jsou použít - zlatá, stříbrná, bronz a bílá.

Illustrationfriday: Talk

Zapoměla jsem přidat TALK z Illustrationfriday. Udělala jsem si rozhovor dvou stínů. Profily nalezeny na pinterestu (každý zvlášť). Pánův nos mě prostě fascinoval :)

T A L K

Perleťová...

Měla jsem takový nápad na kresleného anděla, nebo spíš andělu :). Jenže taková anděla by měla mít nějaká lepší křídla, než jen bílá a tak jsem zkusila zlatou WaxAquarell pastelku. Nebylo to špatné, ale nebylo to ono a anděl skončil někde v propadlišti dějin tříděného odpadu. Přemýšlela jsem o různých metalických pastelkách a perleťových fixách, až jsem u pebea objevila Perleťové médium pro inkousty. Podle popisu by mělo jít použít jak na smíchání s inkoustem, tak na přetření už namalované plochy. Přišlo mi to bezva a rozhodla jsem se ho vyzkoušet v kombinaci s pastelkou a když jsme si objednávala skicáky, v poznámce jsem zmínila, že bych ráda i toto médium, i když není v eshopu a ono to šlo. Při vyzvedávání jsem si jako bonus k nákupu odnesla ještě jeden Canson 250g studenstký papír, jako alternativu k těm skicákům, tak jsem na něj zvědavá.

Takže jsem si nakreslila druhý pokus andělky, chudinka má trochu špatný poměr velikosti hlavy a těla, nohy jako konve... ale experiment s perleťovým médiem a pastelkou na mě udělal dojem. Nejprve jsem si ji vybarvila a pak štětcem přidala médium na křídla, na vlasy, trochu na rty a obočí a pásek u šatů. Jen to bude chtít příště vzít akvarelový papír, protože se kapku zvlnil a křídla jsou vyšší než zbytek - použila jsem papír co byl v kreslící sadě z lídlu.

Celkově to splnilo moje představy. Ještě tak dokoupit inkousty a začít experimentovat s nimi, ale na to ještě zraju. Přeci jen to rozmývání akvarelek není moje silná stránka. Mám tréninkové vodovky, tak ještě vyčkám. Ale jednou k nim dojdu.

Hups...

Chtěla jsem vyfotit, jaké že pastelky doma mám a ono se mi to nevešlo do záběru, takže jsem musela udělat 4. Trošičku se překrývají, tak toho zas tak hodně není, ale zabralo to celý náš jídelní stůl.
A když jde od tuhého, většinou sahám po 24 kusových sadách.

Patelky od Koh-I-Noor: MonaLisa vs Polycolor

Vracím se k pastelkám Mona Lisa, protože už je Ježíšek nadělil a děti používají, takže k nim mám (ne)omezený přístup.

Pastelky Mona Lisa patří do školní řadu, ale jsou doporučené pro výtvarnou výchovu. Vyrábí se ve dvou variantách, klasické a akvarelové a prodávají se v plechové krabičce po 12 nebo 24 kusech. Já koupila 24 kusovou neakvarelovou sadu, která stála v prodejně koh-i-noor necelou stovku. Jsou balené v pěkné kovové podobně jako Polycolor, které jsou vedené jako umělecké a sada 24 kusů stojí necelých 300 korun, případně se cca za 10-13 korun dají koupit po kusech.

 

Oboje pastelky jsou šestihranné, stejná šířka jádra, jen jádro Polycolorek je jasnější, Mona Lisa má tuhu takovou matnější. Polycolor jsou barevné se zlatým koncem, Mona Lisa jsou celobarevné.

Polycolor mají mimo názvu pastelek a firmy ještě vyražený číselný kód pastelek a odstínu, z druhé strany čárový kód a nějaká další čísla. Mona Lisa mají z jedné strany název firmy, pastelek a název odstínu v němčině, ze druhé čárový kód, nějaké další čísla a na konci číselný kód barvy, který odpovídá Polycolor barvám.

Od pohledu to vypadá, že dřevo pastelek je stejné (Mondeluz v plechu se zlatým koncem a Mondeluz celobarevné z papírové krabice jsou viditelně z jiného dřeva, takže předpokládám, že bych rozdíl poznala). Takže Mona Lisa ve srovnání s polycolorkami vlastně nevypadají až tak zle.

Vlevo Polycolor, vpravo Mona Lisa

Pastelky Mona Lisa jsem zkusila hned, jak sem je donesla z obchodu, takže jsem věděla, že to nebyla tak špatná koupě, jako tenké školní Triocolor a byla jsem zvědavá, jak reálně dopadnou při porovnání s Polycolorkami. Podle všeho barevnice ve 24 kusových sadách je totožná, já mám Polycolorky v tématických sadách (krajina a portrét) a zbytek dokupuji po kusech. Projela jsem tady svou sbírku a vybrala čísla barev, které jsou v Mona Lisach a udělala společný vzorník na obyčejný kancelářský papír. pastelky Mona Lisa kreslí opravdu hezky, dá se s nimi hezky stínovat, jsou vzájemně mísit, jsou celkem měkké... prostě hodně blízké těm Polycolorkám, ale nejdou s nimi tak intenzivní odstíny, prostě o kousek horší, což je vidět hlavně u tmavých barev. Ale rozdíl není tak výrazný, aby mi přišly jako špatné pastelky. Právě naopak - pro děti, které baví kreslit je to ideální investice a klidně i pro kreslíře začátečníka, protože investice je výrazně menší, než umělecké Polycolor a kvalita určitě větší, než běžné školní pastelky. Navíc se mi líbí ta možnost, že když už tedy ta barva dojde, tak se stejný odstín dokoupí v kusovkách Polycolor.

K barevnici jsem udělala ještě rychlomotýla, který není ani symetrický, nakreslila osu a každou půlku vybarvila jinou sadou pastelek... a rozdíl mi přijde nepostřehnutelný, zejména pokud nechci navrstvit do maximální intenzity.

Druhý pokus byl rychlý portrét z profilu do Lapače nápadů od Lucie Ernestové s takovým zažloutlým strukturovaným papírem ala Náčrtníky a musím říct, že tyto pastelky (ale i jiné pastelky na olejové bázi) jsou na to trochu tvrdé a mnohem lépe se na něm pracuje s pastelkami na bázi vosku (Prismacolor), nebo tužkou. Navíc jsem pracovala na miniatuře, abych to v těch deset večer stihla. Takže detaily se mi moc nezdařily (nechtěla jsem dětem ty pastelky ořezávat, to nechám na nich). Použila jsem i blender od Derwentu a funguje.

Nakonec jsme vytáhla antistresové omalovánky a vybarvila kousek v nich.

Závěr

Za tu cenu jsou to hezky balené pastelky v rozumném rozsahu a kvalitě. Jsem z nich opravdu příjemně překvapená a myslím, že příští rok ještě Ježíšek donese tu sadu akvarelovou.

Nový rok

První obrázek letošního roku :)