Mámí, já bych chtěl taky tu látkovou mapu...

Jak postupně děti odrůstají z oblečení, z triček stříhám obrázky a sešívám k sobě a doufám, že jednoho krásného dne budeme mít patchworkovou vzpomínkovou deku. Ale to musí chlapci ještě poporůst.
Každopádně při prvním vystříhávání čtverců mladší syn zabavil obrázek z nějakého dovolenkového trika s mapou ostrova (z naší dovolené néééé, to mi většinu dědíme) a od té doby jí skoro všude vleče a chlubí se, že má mapu. A před pár dny přišel starší, jestli by taky nemohl mít takovou mapu. Slíbila jsem mu, že až uvidíme v sekáči triko s mapou, můžeme mu jí vystřihnout. A protože jsem při mezivánočním úklidu našla nepoužitý hedvábný kapesníček, rozhodla jsem se vyzkoušet Derwent Inktense na hedvábí.
Večer jsem projela pinterest a načerpala nějaké nápady - většinou ostrůvku Neverland od Petra Pana. Pak si udělala náčtrtek tužkou do bloku a druhý den jsem se to pokusila přenést na papír. A protože to měla být jen podkladová malba, použila jsem nějakou letitou čtvrtku, co jsem našla zapadlou v knihovně a doufala, že to nějak dopadne, protože každé gumování bylo na čtvrtce znát. Noo, nakonec to nebylo tak děsné.

Na obrys jsme použila PIGMA MICRON a vybarvovala jsem pastelkami Inktense, které jsem průběžně rozmývala a detaily dokreslila jen navlhčenou špičkou. Na stromy jsem si umíchala hustou zelenou s ořezaných kousků a zkusila okoukané kreslení plochým štětcem, na moře jsem si namíchala zase takovou řidší a různě si domýchávala světlou a tmavou podle hloubky moře.
A pak už následovalo malování na hedvábí. Nemám rám. Už nikdy nebudu malovat na hedvábí bez rámu. Na máčení a míchání jsem používala vodu smíchanou se Setacolor Lighting Medium od Pebea. Viděla jsem nějaká videa s tím, že jakési médium k inktense používají a v pebeo mi doporučili vyzkoušet toto, tak to zkouším.

Hedvábí jsem si napla jen gumou na plastové krabičce, ostrov se kreslil docela dobře, i když na papíře šlo něco lépe, něco lépe zas tím tekutým postupem na látce.... Ovšem když sem si to sundala, abych mohla dodělat moře, připláclo se mi to mokré na to suché a (ne)pěkně se mi to obtisklo :(. Měla jsem chuť to hodit do koše. Nakonec jsem setřela ubrouskem co šlo, co nešlo s tím jsem se smířila, dodělala moře a nechala uschnout. Na tu bídu to není až taková tragédie, tak jsem zvědavá, co na to mladý pán zítra řekne :).

Kurt Cobain

První obrázek vznikl někdy na střední škole, předpokládám, že podle plakátu v Bravíčku. Teď jsem pátrala po obrázku a našla na pinterestu. Rozdíl je cca 20 let, ale stále nejsem spokojená.

První veze ze střední školy

Druhá verze, ze včera... ještě nějak doladit vlasy :/

Illustrationfriday: Rock

Dalším tématem byl Rock - uvažovala jsem o rockové hvězdě, ale pak jsem viděla obrázek pomocí linerů a chtěla jsem vyzkoušet jak to bude vypadat, takže jsem zvolila:

R O C K - S K Á L A

A takhle to dopadlo:

Úsměv Mony Lisy

Naše děti toužili po velkých pastelkách, ale když prvorozený obdivně hleděl na 12-ti kusovou sadu WaxAquarel balených v plechu, došlo mi, že klukům ani tak nejde o počet, jako o balení a šla jsem na průzkum do prodejny Koh-I-Noor a objevila Monu Lisu.

Obrázek od firmy Koh-I-Noor

Školní pastelky Mona Lisa byly balené po 24 kusech v krásné plechové krabičce a to ve dvou variantách - normální a akvarelové. Oboje v ceně pod stovku. Nakonec jsem se rozhodla, že koupím oběma stejné a pokud je opravdu budou používat, může jim Ježíšek příští rok donést akvarelky. Letos se budou muset spokojit s obyčejnou pastelkou.

Udělala jsem jen rychlý test, než sem je zabalila do papíru a putovaly na čekanou na Ježíška. Takže mám ozkoušené odstíny a jeden malý obrázek.

Porovnávala jsem pastelky s uměleckou řadou Polycolor a dřevo vypadá stejně, tuha stejně silná, jen matnější, takže asi budou mít méně pigmentu. Na každé pastelce je mimo názvu firmy a pastelek také německý název barvy, takže žlutá je prostě jen gelb. Z druhé strany je vytištěný čárový kód a číselný kód odstínu, který odpovídá číslům na Polycolor, takže jsem našla stejnou hnědou a červenou a mohla porovnat. Polycolor mají opravdu více pigmentu, ale Mona Lisa není až tak špatná a na monochromatické stínování je určitě použitelná. Trochu jsem se bála, že budu zklamaná jako s tenkou školní pastelkou Triocolor, ale nakonec jsem příjemně překvapená a uvidím, co ty naše děti na Ježíškův dárek řeknou.

Větší reference po Vánocích, až je budu moc viditelně okreslit a případně ořezat :)

Profil podle fotky

Jak se vyhnout tomu, abych neměla každé oko jiné - profil :)

Hledala jsem na pinteres.com co bych mohla použít a zaujala mě černobílá fotka Matta Bomera, tak sem jí udělala v barvě :)

Kresleno v náčtrníku Bobo, pastelky Prismacolor Premiere 24 kusů (použito asi 12 barev).

Illustrationfriday: Spiral

Na fléru jsem se dozvěděla o stránkách http://illustrationfriday.com/ tak jsem si říkala, že je to dobré inspirační téma. Uvidím, co se bude objevovat, ale zkusím se držet jejich týdenního rozvrhu.  A protože jsem se o tom dozvěděla až včera, dodatečně dodělávám téma minulého víkendu:

S P I R A L - S P I R Á L A

Použila jsem opět A5 akvarelový papír a tentokrát barevné akvarelové voskovky od Koh-I-Noor (Wax Aquarelle). Musím říct, že mě mrzí, že jsem nepoužila větší formát, ale mělo to být jen lízátko... v průběhu práce jsem se rozhodla, že to nebudu chtít rozmýt vodou, ale prstem (teplo na vosk funguje úžasně), ale na moje tlusté prstíky ty čárky byly moc úzké. Kapičky rozmyté vodou, pozadí jsou jen cákance štětcem z povrchu pastelky.

12doRoka: Portrét podle fotky (I/2/12 - prosinec 2016)

Tentokrát jsem zkusila opět portrét podle fotky. Opět si osoba není podobná a držím se toho, že mi oči k sobě nepasují :)
200g papír velikosti A5 z akvarelového bloku Afrodita, grafitové akvarelové tužky - Faber Castell HB, Derwent 4B a Koh-I-Noor Progresso akvarelové, Pebeo Drawing gum Koh-I-Noor guma v tužce -  tentokrát opravdu rozmyté vodou.

Načrtávala jsem Faber Castel HB - přijde mi tvrdší než HB od Derwentu, neztrácí tak rychle špičku a na přenesení a gumování mi přijde super. Velké plochy jsem dělala progresem, pozadí jen štětcem s grafitovou vodou  (rozmíchala jsem si na vedlejším papírem a všechny detaily, vlasy a tak Derwent 4B (přijde mi stejná jako Cretacolor, ale šahám po ní první).

Měla jsem hrůzu, že to rozmazývání všechno zhorší, ale nakonec se ukázalo, že je to super a tužka jde i po rozmytí gumovat. 

Roky 1993-2001

V rámci předvánočního úklidu jsem našla obrázky ze střední a chvíli po střední. Časově není jasné, jak jsou za sebou.

Prismacolor Premiere Soft Core - recenze pastelek

Toužila jsem po pastelkách Prismacolor Premiere. Alespoň pár kousků na vyzkoušení, jestli je to takový zázrak. Nakonec jsem si objednala 24 kusové balení přes ebay.com na začátku roku 2016.

Pastelky dorazily FedExem do týdne, z Venezuely. Musím říct, že dopravce FedEx mě velice příjemně překvapil, protože když jsem nebyla doma, dovezl balíček na úplně jinou adresu (v rámci města) a předal tchyni.
Pastelky mě nadchly. Moje balení zatím nenarazilo na problém s lámavostí, ale zatím si je šetřím, takže je mám poměrně málo ořezané. Líbí se mi že jsou v relativně malé krabičce, vždy 12 a 12 kusů na sobě, takže není problém si je někam vzít a použít i na menším prostoru. A vážně se mi líbí i ten obrázek na obalu. Pastelky jsou celobarevně lakované a barva těla zhruba odpovídá i tuze. Na každé pastelce je nápis PRISMACOLOR Premier, číslo barvy a název anglicky a asi francouzsky :). Na vrchu je navíc vyražena země původu, tedy Mexico.

Co se týká barev v krabičce, jsem spokojená. Myslím, že 24 barevná sada je tak akorát na kreslení. No, pokud jde o reálnou kresbu, tak je asi bezva mít odstínů víc a opravdu se trefit do požadovaného odstínu i bez míchání, ale mě baví i takové to dětské kreslení a tam mi to bohatě stačí.

Pastelky jsou úplně bezva. Krásně jde barvu vrstvit - bez věší snahy díky vrstvení mám 5 odstínů z každé pastelky. Pokud bych se snažila a měla lehčí ruku, myslím, že se dostanu klidně na 8, ale to už bych si musela dávat záležet.
Mimo vrstvení pastelek je možné si i barvy míchat mezi sebou a to s míchací tužkou, minerálním lihem i bez mísení. Díky kombinatorice-permutacím jsem se dopočítala, že smícháním vždy dvou barev z těch 24 vyjde 276 nových barev (na ukázku jsem nezvolila nejlepší barvu - červeno oranžová s modrou bohužel neudělala fialovou, ale hnědou, právě kvůli té žluté v červené). Ale samozřejmě je zkombinovat i více než dvě barvy :) Jinak já osobně mám ráda v sadě bílou pastelku. Líbí se mi ty barevné obrázky na tónovaných a tmavých papírech a bez bílé to prostě nejde. Bílou pastelkou je možné odstíny zesvětlit a dosáhnout tak jemných pastelových tónů. Prostě jsem ráda, když tu bílou mám.
Barvy jsem vyzkoušela na obyčejné bílé čtvrtce z dětského skicáku, na hodně strukturovaném papíře ze skicáku na kreslení uhlem nebo pastelem a na "černém" papíře z barevných papírů, který je spíš tmavě šedý, ale na demonstrování krytí barev mi přišel dostačující.
Na klasické čtvrtce pastelkám není co vyčíst. Používala jsem je i na obyčejný kancelářský papír a také nenastal problém. Ten hodně hrubý papír už problém byl, pokud jsem barvu nerozetřela minerálním lihem. Jak je vidět na tmavém papíře, všechny odstíny, i ty světlé, krásně kryjí, takže není třeba je podbarvit bílou.

Mám pocit, že je to nevyfotitelný obrázek. Musela jsem použít stativ, protože stále byl máznutý.

Co se týká světlostálosti tady je tabulka. Nepřijde mi to až taková výhra. V mé 24 kusové sadě je třetina, tedy 8 pastelek, v kategorii V - což je poor(ubohý, že :)) , další dvě jsou v druhé nejhorší. Ve výsledku je to tedy zhruba půl na půl, 11 pastelek v dvou nejlepších světlostálostí a 13 ve třetí až páté.
Pastelky krásně kloužou po papíru. Není na ně třeba tlačit a intenzitu odstínu je možné docílit vrstvením. Jsou použitelné i na černém nebo tónovaném papíru. Díky světlostálosti tak nějak půl na půl nejsou vhodné na výtvarné dílo umístěné na zeď, ale na obrázky do skicáků, artbooků nebo teď oblíbenému omalovávánkování jsou úplně super. V Čechách zatím není možné dokupovat po kusech, ale to by se klidně mohlo za pár týdnů změnit. V době, kdy jsem objednávala je v ČR nabízel pouze jeden internetový obchod, momentálně vím asi o 4, kde je možné pastelky přímo koupit, nebo alespoň objednat (tzn. delší čekací doba).

Dokonalé balení pastelek aneb Proč to nikoho nenapadlo?

Když jsem si asi před dvěma lety chtěla koupit svoje první dospělácké pastelky, pátrala jsem nejen jakou značku koupit, ale i jakou velikost sady pastelek. Na kurzu jsem viděla krásné obrázky nakreslené jen žlutou, červenou a modrou, ale nějaký důvod k prodeji 120 kusových sad asi je, ne?

Nakonec jsem začala zvolna a koupila si 12-ti kusovou sadu silných Triocolor a 3 kusovky Polycolor. Pak na aukru koupila nějaké staré, ještě kulaté, Polycolorky a pátrala dál. No, nakonec se mi to ošklivě zvrtlo, že.

Snažila jsem se opatřit nějaké pastelky po kusech, ale běžně je dostupný jen Koh-I-Noor. Nakonec jsem koupila 12-ti kusovou sadu Faber-Castell Polychromos v nějaké výhodné akci a ty teď postupně dokupuji. Stejně tak jsem si koupila Derwent Coloursoft SkinTones a myslím, že je do budoucna také rozšířím. Mám Prislacolor 24 kusů, které bohužel rozšířit dál nemůžu, protože kusovky se v Čechách sehnat nedají (zatím?), Lyra Rembrandt, Cretacolor, Caran d´Ache Luminance a Pablo a Derwent Artist mám zatím jen v kusovkách. Chybí mi možnost vyzkoušet si Brunyzeel Design nebo Talens VanGogh a řeším, jak velkou sadu si koupit, protože když je budu chtít rozšířit, tak kusově mám smůlu a přitom by to bylo tak jednoduché, takže mě zajímá, proč se neprodávají rozšiřující sady? To by vyřešilo problém i bez kusovek i problém se skladování.

A jaká je moje vize?

Vezměme si našeho lokálního výrobce Koh-I-Noor. Momentálně nabízí sady 12,24,36,48 a 72 kusů pastelek Polycolor, potom dvě 24 kusové tématické sady (Portrét a Krajina) a dvě monochromatické sady po 12 kusech (Hnědá a Šedá).
Řekněme si, že zajímavá začátečnická sada je nejspíš 24 kusů - není to že tak moc pastelek, ale už se člověk dostane i k nějaké růžové, fialové, modrozelené... Takže 24 bude základní sada, na kterou by navazovali celkem dvě rozšiřující sady.
Zakoupením základní sady a první rozšiřující sady získáte stejné pastelky jako ve 48. Dokoupením druhé rozšiřující sady se dostanete na sadu 72. Stejně tak druhou rozšiřující sadou by se dala rozšířit dvoupatrová krabička s 48 kusy.
24 kusové sady mají krabičku rozumných rozměrů, které se při kreslení dobře vejdou na stůl. Pět těchto krabiček určitě může být uskladněno na sobě (počítám základní 24 kusovou, dvě rozšiřující a tématické krajina a portrét). Trochu mi tam nesedí ty dvě 12 kusové monochromatické sady, ale třeba by se dala koupit i krabička zvlášť :)

Vůbec netuším, proč to doteď nikdo nedělá. Opravdu je to tak zcestný plán? Jsem jediná, kdo má Hamletovské dilema Koupit či nekoupit? A není to jen otázka prvního zkoušení, ale i financí. Lépe se utratí tři měsíce za sebou 350 než jednorázová tisícovka. Tedy alespoň u nás se ty tři stovky tak nějak rozpustí v rozpočtu, ale vyšší částka je vždycky znát.

Budu doufat, že to jednou někoho napadne...

EDC 2016 aneb copak nosím v batohu

EDC je zkratka z Everyday carry, tedy co nosíme každý den. Když pominu peněženku, klíče, mobil, nůž a podobně, mám v batohu i něco málo na kreslení, tak jsem rozhodla to zdokumentovat a zajímalo by mě i kreslící EDC ostatních.

Moc příležitostí ke kreslení mimo domov nemám. Jak se mi podařilo zjistit, ve vlaku se kreslit nedá, hrozně to hází. Na nádraží nikdy nejsem tak dlouho, abych něco zvládla a teď v zimě ani nechci přemýšlet nad sundáním rukavic, natož sezení na lavičce. V obchodě se snažím nakoupit a vpadnout, stejně jako při vyzvedávání dětí ve škole a školce. Jediné místo, kde si v klidu můžu kreslit by mohlo být v práci, ale tam toho klidu moc není. I když je to jedno z mála míst, kde tužky a pastelky používám. Většinou totiž když vymýšlím nějaké řešení a nemůžu se hnout z místa, tak si čmárám na rohy papíru. Nikdy to není obraz ani obrázek, ale třeba ruka, oko, křídlo, lístek, šaty, kytička a to buď tužkou, nebo jednou barvou pastelky. Prostě místo hledění do zdi uvolňuji ruku. Stejně tak pastelky používám na zvýraznění informací v textech, protože i když pracuji u počítače, mám ráda ručně psané poznámky na papíru.

Co tedy vozím?

Letos mám denní diář velikosti A5 a protože důležité úkoly si doma sdílíme pomocí google kalendáře, papírový diář používám jen jako kreslící a poznámkový blok, ve kterém mám zápisky z třídních schůzek, seznam věcí na chalupu, plánované aktivity pro děti na dětský den, plány na šití a případné rozměry k návrhům... no a pak různé zkoušky pastelek, rychlé obrázky a tak. Letos v něm byl opravdu příjemný hladký papír, lehce zažloutlý, takže z toho týdenního s bílím papírem na příští rok jsem trochu zklamaná. V diáři mám vložené svoje vlastnoručně vyrobené vzorníky barev, sem tam nějaký obrázek můj, nebo některého z dětí, účtenky, informace ze školy, zprávy od lékaře a sem tam přeložený kancelářský papír na nějaké další poznámky.
Další věc, do které kreslím je nějaký blok nebo zápisník velikosti A5 - první jsem vozila klasický kroužkový blok, do kterého jsem nejen psala, ale i kreslila. Pak jsem si koupila kroužkový Lapač nápadů od Lucie Ernestové, ale každodenní nošení je na něm vidět, takže jsem ho zase vyndala a momentálně mám takovou tu knihu s pevnými deskami a obyčejným bílým papírem. Ale stále slintám nad Moleskine a Paperblanks. Zatím jsem si odůvodnila, že mi obyčejný papír a obyčejný sešit stačí.

A teď se dostáváme k psacím potřebám. napíšu opravdu všechny, i když některé nepoužívám na kreslení, a některé jsou tam vhozené jen proto, že si nejsem jistá kam je doma mám dát.
Na psaní tu mám plnicí pero Watermann. Tedy, zatím ho mám s bombičkou, ale už mám i konvertor, takže z něj příští plnění udělám klasické plnící pero a budu moc lépe měnit inkoust než s bombičkami. Proč pero a ne propisku - mám pocit, že na delší psaní je pero, které lehce klouže na papíru to nejlepší co může být a ruka z něj nebolí. Když není pero, tak obyč. tužka, ale ta se musí řezat a propiska je až na konci mého seznamu oblíbenosti. A přesto jednu mám. Jednu mini Fisher Space Pen s černou náplní. Je to kouzelná propiska, která píše i na mokrý nebo mastný papír, vzhůru nohama, nebo na papír píchnutý na nástěnce, kde pero zklamalo na plné čáře. Původně byla pro astronauty, a na pilotovaných letech se prý používá dodnes. Před mnoha lety mi ji můj drahý objednal přímo z USA  i s mým zlatým jménem na víčku, teď už je i eshop který je prodává přímo v ČR.

Budu pokračovat přes pastelky. Strašně jsem toužila po setu Koh-I-Noor Polycolor 3896 Art Set. Jsou to barevné tuhy, silná verzatilka a nějaké příslušenství. Ale ta cena byla děsivá. Pak jsem si začala zjišťovat, když už investuji do takové sady, jestli vůbec koupím někde náhradní tuhy a to se ukázalo jako mnohem větší problém, než cena. V prodejně mi prodavačka řekla, že oni je nemají možnost objednat, ale když napíšu do přímo do KIN, tak tam snad objednat jdou. Takže jsem nejprve napsala do Kohinoru a vůbec nikdo mi neodpověděl. Pak jsem se vrhla na detailní průzkum internetových obchodů a na velkoobchodplus.cz jsem objevila nabídku tuh a nakoupila je samostatně, stejně tak jako ty verzatilky. Objednávala jsem na dvakrát, protože ne všechno bylo skladem a nakonec mi chybí jeden fialový odstín, ale tak nějak bez něj zvládnu žít. Doma mám krabici barevných tuh a od každé jednu jsem si dala do plechové krabičky od doutníků a vozím je spolu s jednou verzatilkou v batohu. Jsou už chudinky celé dolámané, protože párkrát jsem si je vzala jen tak do ruky a kreslila bez verzatilky, některé nepřežili ořezávání (používám klasické ořezávátko a tuhu buď hodně vystrčí, nebo držím v ruce a prostě se občas zlomí). K pastelkám vozím bezbarvou míchací tužku Polycolor 3800/0  známou též jako blender. Doufám, že ji jednou začnou prodávat také jen jako tuhy do verzatilky.

Mimo pastelek vozím Koh-I-Noor Gioconda White Coal 8812/2, ale vlastně ho nepoužívám. Zkoušela jsem ho používat na bílé odlesky v očích, ale přes pastelku už to moc nekreslí. Vozívala jsem i Gioconda Negro černou tužku, ale všechno mi v penále ušpinila a používám jí minimálně jen na závěrečné zvýraznění tužkou kreslených obrázků, tak jí s sebou vážně nepotřebuji.
A pokračujeme tužkami - mám dvě mikrotužky 0,5mm neznámé značky s tuhou HB. Používám je jak na kreslení, tak na poznámky. Proč dvě? Vozila jsem jednu, při náhodném nákupu jsem objevila jednu která se mi líbila a stála úžasných 20 korun (celokovová, no nekup to) a od té doby jsou v batohu obě. No, když náhodou jedna zůstane v práci, svět se nezboří.
Dál vozím 4 verzatilky na tuhy velikosti 2 mm a to v tvrdosti HB, B, 4B a 8B a vždycky si říkám, jestli bych neměla mít i H nebo 2H ale nikdy ho nepřidám, i když verzatilku navíc mám a tuhy taky.
No, mám vlastně ještě takovou tu malinkou zápisníkovou verzatilku 5608 s tuhou HB, ale tu používám právě spíš na psaní. Byla pekelně drahá, ale jsem zamilovaná do její velkosti (nebo maličkosti) - vejde se do každé kabelky.

V batohu mám ještě tři různé gumy, všechny od Koh-I-Noor - malou se slonem, asi třetinu té modré tvárlivé z krabičky a gumu v tužce a jednu papírovou těrku, kdyby něco. Přestala jsem nosit ořezávátko, protože jedno v práci mám a když je nejhůř, mám nůž. A z ořezávátka vždycky padá nějaké smetí a znečišťuje pouzdro, pokud není celozavírace.

A teď už se dostávám k věcem, které jen netuším kam doma mám. První jsou Derwent Graphit Line painter 0,5 barvy #19 Snow a #18 Magic - tedy černá a bílá. Černou občas používám, protože jsem přestala vozit linery (Derwent mě prostě oslnil), ale hlavní důvod, proč jsou v kapse batohu je, protože se mají ukládat horizontálně a já mám na fixy a linery kelímek, takže by byly na stojáka. A takhle vždycky vím, kde je mám. Druhou naprosto nepotřebou věcí jsou fixy Sharpie Permanent Marker Metalic Gold, Silver a Bronze. Ty mají být zas na stojáka špičkou dolů, ale to už bych je v kelímku nenašla, takže jsou také naležato v batohu. A používám je minimálně. Koupila jsem si je jen proto, že jsem je objevila za dobrou cenu a moc jsem chtěla lepší fixy vyzkoušet, protože mám jen zkušenosti ze školy, a to byla vždycky tragédie. Z odstínů jsem nadšená, jen mě trochu zklamalo, že když jsem si pokreslila předek diáře, tak se mi to celé rozmázlo, takže tak permanentní asi nejsou.
Našla jsem ještě krabičku zbytků tvrdých a olejových pastelů od Koh-I-Noor, ale tu jsem jen zapomněla vyndat, když jsem šly na chaloupku vyrábět obrázky se šablonkami. Takže je zase ukládám.

A to je asi všechno. Kapesníky, vlhčené kapesníky a lahvička desinfekčního gelu, kterou mám v batohu a je možné použít na otření rukou se mi do kreslících potřeb nepočítá. Jsou to věci, které vozím i když nekreslím.
Pokud jedu někam na delší dobu, tak si občas některé další věci přidám, jako třeba jiné pastelky, skicák nebo náčrtník, ale tohle v batohu více méně zůstává už celý rok a vážně by mě zajímalo, co vozí ostatní.

Triocolor 3x jinak - rychlý pohled na Koh-I-Noor pastelky

Jedna rychlá recenze na troje pastelky od jedné firmy se stejným názvem. Málokoho napadne, že firma Koh-I-Noor pod názvem Trocolor nabízí dvoje různé pastelky. Školní i umělecké. Rozdíl je v tloušťce pastelek - tlusté jsou umělecké, tenké školní. K recenzi mě přivedlo zklamání autorky blogu coloringmartina.blogspot.com po zakoupení těch školních, zabalených v plechové krabičce.
Omluvte prosím kvalitu fotek focených za šera.

Před mnoha lety jsem si koupila sadu 6-ti kusů silných uměleckých Triocolor 3151 Natur - pastelky nejsou lakované, mají silný trojhranný tvar, silné jádro a krásně syté barvy. Pastelky jsem nosila několik let v penálu v batohu do práce, kdyby něco a před pár lety mi je zabavil syn a dlouhou dobu byly jeho oblíbené. Ve dvou letech se mu krásně držely a barvy byly dokonalé.
Loni jsem po kurzu kreslení koupila umělecké Triocolor 3152 barevně lakované, 12-ti kusovou sadu. Jsou to pastelky které používá na své obrázky Marie Brožová a lektorka kurzu je doporučila jako kvalitní. No a dokoupila jsem kusově bílou a okrovou v té Natur variantě, protože ty barevné nejsou číslované a kusově jsem je neviděla.
Oboje výše uvedené vypadají jako jeden produkt, jen s jiným povrchem. Oboje Koh-I-Noor uvádí jako umělecké, jen nemají uvedenou žádnou světlostálost, na rozdíl od Polycolor pastelek. Takže bych je zařadila do kategorie studentských - dobře se s nimi pracuje, ale výsledná kresba nemusí přečkat ve stejných barvách i pro budoucí generace, což u studentských pracích nevadí.
Letos jsem prvňákovy koupila tenké školní pastelky s názvem Triocolor 3132. Jsou to tenké trojúhelníkové pastelky u kterých jsem čekala stejné jádro jako u těch výše uvedených, když se jmenují stejně. Bohužel se nejedná o pastelky umělecké, ale školní, takže zdaleka nemají tak syté barvy a vím, že už je příště nekoupím. V penálu je nosil měsíc, pak jsme je vyměnili za Noris Club gumovací, protože je používal hlavně na psaní a na malování máme Maped Color Pep's.

Protože všechny troje pastelky jsou používané, byl problém najít tři stejné barvy. Nakonec jsem objevila jen hnědou a červenou (krátké pastelky odvážíme na chalupu do košíku).

Jako první jsem si nakreslila hnědý obdélník Natur, Lakované a Školní a zkusila jsem ho vystínovat - od nejsytější barvy po nejsvětlejší. Bohužel se mi nepodařilo dát dohromady stejné odstíny. Nejlepší mi přišla letitá Natur, ale nevím, jestli má opravdu lepší jádro, nebo jestli ho měla před těmi lety. Ihned v závěsu Lakovaná - obě krásně klouzaly po kancelářském papíru a barva postupně nabívala na intenzitě. U školní bylo znát, že má méně pigmentu, takže na sytější odstín se muselo opravdu zatlačit. Tužka neklouže zdaleka tak dobře.

První ušmudlaná natur, druhá lakovaná a třetí školní.

Jako druhé jsem se rozhodla zkusit míchání barev. U červené a hnědé člověk velkých zázraků nedosáhne. Každopádně tady už jsem měla pocit. že ty Natur (nahoře) jsou opravdu nejměkčí a ty školní (dole) asi "pracují jen pod tlakem", protože při stejném tlaku na tužku mi skoro nekreslily.

Nahoře Natur, školní úplně spodní - před mícháním.

Nakonec poslední experiment - pokus barvy smíchat. A protože se mi nechtělo zvedat od stolu, použila jsem bílou pastelku Polycolor. První dvě bez problému, ty školní jsem musela udělat silnější vrstvu, aby bylo vůbec co míchat. Opět přisuzuji nedostatku pigmentu v těch školních.

Pastelky po smíchání pigmentů pomocí bílé pastelky

Závěr:

Školní pastelky opravdu jen pro prvňáka do penálu, kdy je výhoda, že dětem vydrží celé dopoledne a ořezat je stačí až doma. Na kreslení do výtvarky neee, nechceme to přeci dětem otrávit.

Ty silné jsou určitě pěkná sada pro začátečníka, barvy jsou syté, hezky se mísí, pro "vybarvovačky omalovánek" je 24 odstínů asi dost omezujících, hlavně proto, že ty v 12-ti kusové barevně lakované sadě odpovídají odstínům u 12-ti kusové sadě pastelek Progresso a skoro bych řekla, že budou stejné i jako Polycolor, jen to nemám s čím porovnat. Já je vytáhnu kdykoliv kreslíme s klukama a já chci být hodná maminka a půjčit jim ty svoje pastelky. Hihi.

Sakura Micron a Brush

Neodolala jsem a 11.11. jsem si na aliexpressu objednala sadu 8 technických per Sakura Micron a k tomu 1 Sakura Brush s inkoustem Pigma. Díky nějaké úžasné akci mě jedno pero vyšlo na cca 20 korun. To je méně než polovina ceny v Čechách, jen sem si musela tři týdny počkat.

Pera z hora...

Pigma Ink je na vodní bázi (nesmrdí), jeho životnost je odhadována na 200 let, proto je vhodný k archivním účelům a měl by být vodě i chemikáliím odolný. A díky té voděodolnosti jsem je objednala.

... a vedle sebe

Objednala jsem si celou sadu  - 005 - 0.2mm, 01 - 0.25mm, 02 - 0.3mm, 03 - 0.35mm, 04 - 0.40mm, 05 -0.45mm, 08 - 0.5mm ,1.0 - 1mm a Brush - tenký štětcový hrot. Vše v černé barvě. Fixy dorazily jednotlivě balené v hedvábném papíře a následně 5 kusů v jedné folii a 4 kusy ve druhé. Žádný znovupoužitelný obal, ale to jsem ani nečekala. Krom 005 byly všechny pera v pořádku, ta 005 měla kolem hrotu bohužel vyteklou barvu, zřejmě vlivem přepravy.

Otřela jsem a budu doufat, že už nepoteče.

Když jsem před mnoha lety měla technické kreslení, objevila se technická pera Centropen v různých tloušťkách, ale bohužel se použít nedala, protože na pauzovacím papíře bylo vidět, že to není tuš. Prostě to bylo šedé. Tyhle na první pohled opravdu kreslí černě. Je možné, že došlo k pokroku i u Centropenu (přeci jen už je to víc jak 20 let), ale kupovat ho kvůli tomu nebudu :)

Tloušťky

První pokus byla jen čárka na papíře a zjištění, že jsem možná nemusela kupovat všechny, ale klasiku 0.2, 0.35, 0.5, 1.0 a Brush. Jak sem psala, byla příhodná cena, v sadě vyšly za pěkné peníze tak jsem neodolala.

Brush se prostě rozmázne vždycky

Druhý pokus rozmazání vodou a taky nastalo překvapení - ačkoliv na Micro i Brush píšou o archivním inkoustu a o vodostálosti, Brush se rozmazává i po půldenním zasychání. Pokud Micro nezaschne, tak malinko pouští, po zaschnutí drží, i když mi přišlo, že trochu barvy také pustí, přesto je čára stále nerozmazaná. Takže hurá, svůj účel plnit budou.

Štětcem a vodou chvilinku po napsání - je to trochu mázlé

Štětcem na 005 o chvíli později a to už mi přišlo OK

Opět počkáme, a rozmyjeme 01 a je tam vidět rozdíl mezí 02 která byla potřená vodou hned

Malá rychlá akce. Obrys pomocí Micro 03, vybarveno Derwent Inktense a rozmyté štětcem.

Rychlá kresba Micro + pastelky

...po rozmytí

Závěr: Až mi dopíšou, asi si objednám další, ale určitě ne ve všech šířkách, zatím se mi líbí.