Moc příležitostí ke kreslení mimo domov nemám. Jak se mi podařilo zjistit, ve vlaku se kreslit nedá, hrozně to hází. Na nádraží nikdy nejsem tak dlouho, abych něco zvládla a teď v zimě ani nechci přemýšlet nad sundáním rukavic, natož sezení na lavičce. V obchodě se snažím nakoupit a vpadnout, stejně jako při vyzvedávání dětí ve škole a školce. Jediné místo, kde si v klidu můžu kreslit by mohlo být v práci, ale tam toho klidu moc není. I když je to jedno z mála míst, kde tužky a pastelky používám. Většinou totiž když vymýšlím nějaké řešení a nemůžu se hnout z místa, tak si čmárám na rohy papíru. Nikdy to není obraz ani obrázek, ale třeba ruka, oko, křídlo, lístek, šaty, kytička a to buď tužkou, nebo jednou barvou pastelky. Prostě místo hledění do zdi uvolňuji ruku. Stejně tak pastelky používám na zvýraznění informací v textech, protože i když pracuji u počítače, mám ráda ručně psané poznámky na papíru.
Co tedy vozím?
Letos mám denní diář velikosti A5 a protože důležité úkoly si doma sdílíme pomocí google kalendáře, papírový diář používám jen jako kreslící a poznámkový blok, ve kterém mám zápisky z třídních schůzek, seznam věcí na chalupu, plánované aktivity pro děti na dětský den, plány na šití a případné rozměry k návrhům... no a pak různé zkoušky pastelek, rychlé obrázky a tak. Letos v něm byl opravdu příjemný hladký papír, lehce zažloutlý, takže z toho týdenního s bílím papírem na příští rok jsem trochu zklamaná. V diáři mám vložené svoje vlastnoručně vyrobené vzorníky barev, sem tam nějaký obrázek můj, nebo některého z dětí, účtenky, informace ze školy, zprávy od lékaře a sem tam přeložený kancelářský papír na nějaké další poznámky.
Další věc, do které kreslím je nějaký blok nebo zápisník velikosti A5 - první jsem vozila klasický kroužkový blok, do kterého jsem nejen psala, ale i kreslila. Pak jsem si koupila kroužkový Lapač nápadů od Lucie Ernestové, ale každodenní nošení je na něm vidět, takže jsem ho zase vyndala a momentálně mám takovou tu knihu s pevnými deskami a obyčejným bílým papírem. Ale stále slintám nad Moleskine a Paperblanks. Zatím jsem si odůvodnila, že mi obyčejný papír a obyčejný sešit stačí.
A teď se dostáváme k psacím potřebám. napíšu opravdu všechny, i když některé nepoužívám na kreslení, a některé jsou tam vhozené jen proto, že si nejsem jistá kam je doma mám dát.
Na psaní tu mám plnicí pero Watermann. Tedy, zatím ho mám s bombičkou, ale už mám i konvertor, takže z něj příští plnění udělám klasické plnící pero a budu moc lépe měnit inkoust než s bombičkami. Proč pero a ne propisku - mám pocit, že na delší psaní je pero, které lehce klouže na papíru to nejlepší co může být a ruka z něj nebolí. Když není pero, tak obyč. tužka, ale ta se musí řezat a propiska je až na konci mého seznamu oblíbenosti. A přesto jednu mám. Jednu mini Fisher Space Pen s černou náplní. Je to kouzelná propiska, která píše i na mokrý nebo mastný papír, vzhůru nohama, nebo na papír píchnutý na nástěnce, kde pero zklamalo na plné čáře. Původně byla pro astronauty, a na pilotovaných letech se prý používá dodnes. Před mnoha lety mi ji můj drahý objednal přímo z USA i s mým zlatým jménem na víčku, teď už je i eshop který je prodává přímo v ČR.
Budu pokračovat přes pastelky. Strašně jsem toužila po setu Koh-I-Noor Polycolor 3896 Art Set. Jsou to barevné tuhy, silná verzatilka a nějaké příslušenství. Ale ta cena byla děsivá. Pak jsem si začala zjišťovat, když už investuji do takové sady, jestli vůbec koupím někde náhradní tuhy a to se ukázalo jako mnohem větší problém, než cena. V prodejně mi prodavačka řekla, že oni je nemají možnost objednat, ale když napíšu do přímo do KIN, tak tam snad objednat jdou. Takže jsem nejprve napsala do Kohinoru a vůbec nikdo mi neodpověděl. Pak jsem se vrhla na detailní průzkum internetových obchodů a na velkoobchodplus.cz jsem objevila nabídku tuh a nakoupila je samostatně, stejně tak jako ty verzatilky. Objednávala jsem na dvakrát, protože ne všechno bylo skladem a nakonec mi chybí jeden fialový odstín, ale tak nějak bez něj zvládnu žít. Doma mám krabici barevných tuh a od každé jednu jsem si dala do plechové krabičky od doutníků a vozím je spolu s jednou verzatilkou v batohu. Jsou už chudinky celé dolámané, protože párkrát jsem si je vzala jen tak do ruky a kreslila bez verzatilky, některé nepřežili ořezávání (používám klasické ořezávátko a tuhu buď hodně vystrčí, nebo držím v ruce a prostě se občas zlomí). K pastelkám vozím bezbarvou míchací tužku Polycolor 3800/0 známou též jako blender. Doufám, že ji jednou začnou prodávat také jen jako tuhy do verzatilky.
Mimo pastelek vozím Koh-I-Noor Gioconda White Coal 8812/2, ale vlastně ho nepoužívám. Zkoušela jsem ho používat na bílé odlesky v očích, ale přes pastelku už to moc nekreslí. Vozívala jsem i Gioconda Negro černou tužku, ale všechno mi v penále ušpinila a používám jí minimálně jen na závěrečné zvýraznění tužkou kreslených obrázků, tak jí s sebou vážně nepotřebuji.
A pokračujeme tužkami - mám dvě mikrotužky 0,5mm neznámé značky s tuhou HB. Používám je jak na kreslení, tak na poznámky. Proč dvě? Vozila jsem jednu, při náhodném nákupu jsem objevila jednu která se mi líbila a stála úžasných 20 korun (celokovová, no nekup to) a od té doby jsou v batohu obě. No, když náhodou jedna zůstane v práci, svět se nezboří.
Dál vozím 4 verzatilky na tuhy velikosti 2 mm a to v tvrdosti HB, B, 4B a 8B a vždycky si říkám, jestli bych neměla mít i H nebo 2H ale nikdy ho nepřidám, i když verzatilku navíc mám a tuhy taky.
No, mám vlastně ještě takovou tu malinkou zápisníkovou verzatilku 5608 s tuhou HB, ale tu používám právě spíš na psaní. Byla pekelně drahá, ale jsem zamilovaná do její velkosti (nebo maličkosti) - vejde se do každé kabelky.
V batohu mám ještě tři různé gumy, všechny od Koh-I-Noor - malou se slonem, asi třetinu té modré tvárlivé z krabičky a gumu v tužce a jednu papírovou těrku, kdyby něco. Přestala jsem nosit ořezávátko, protože jedno v práci mám a když je nejhůř, mám nůž. A z ořezávátka vždycky padá nějaké smetí a znečišťuje pouzdro, pokud není celozavírace.
A teď už se dostávám k věcem, které jen netuším kam doma mám. První jsou Derwent Graphit Line painter 0,5 barvy #19 Snow a #18 Magic - tedy černá a bílá. Černou občas používám, protože jsem přestala vozit linery (Derwent mě prostě oslnil), ale hlavní důvod, proč jsou v kapse batohu je, protože se mají ukládat horizontálně a já mám na fixy a linery kelímek, takže by byly na stojáka. A takhle vždycky vím, kde je mám. Druhou naprosto nepotřebou věcí jsou fixy Sharpie Permanent Marker Metalic Gold, Silver a Bronze. Ty mají být zas na stojáka špičkou dolů, ale to už bych je v kelímku nenašla, takže jsou také naležato v batohu. A používám je minimálně. Koupila jsem si je jen proto, že jsem je objevila za dobrou cenu a moc jsem chtěla lepší fixy vyzkoušet, protože mám jen zkušenosti ze školy, a to byla vždycky tragédie. Z odstínů jsem nadšená, jen mě trochu zklamalo, že když jsem si pokreslila předek diáře, tak se mi to celé rozmázlo, takže tak permanentní asi nejsou.
Našla jsem ještě krabičku zbytků tvrdých a olejových pastelů od Koh-I-Noor, ale tu jsem jen zapomněla vyndat, když jsem šly na chaloupku vyrábět obrázky se šablonkami. Takže je zase ukládám.
A to je asi všechno. Kapesníky, vlhčené kapesníky a lahvička desinfekčního gelu, kterou mám v batohu a je možné použít na otření rukou se mi do kreslících potřeb nepočítá. Jsou to věci, které vozím i když nekreslím.
Pokud jedu někam na delší dobu, tak si občas některé další věci přidám, jako třeba jiné pastelky, skicák nebo náčrtník, ale tohle v batohu více méně zůstává už celý rok a vážně by mě zajímalo, co vozí ostatní.
Žádné komentáře:
Okomentovat